Stanování
Když mi mamka s taťkou řekli, že pojedeme stanovat na soustředění do Sedlice, radovala jsem se. Prý si tam postavíme stan a budeme v něm spinkat. „Novej pokojíček, novej kobelec, jo?“ Vyptávala jsem se v domnění, že mě zase čeká nějaké stěhování. Ale mamka se taťkou se smáli a říkali, že tam pokojíček ani koberec nebude, a že tam budu spinkat ve spacáku. No, byla jsem pořádně zvědavá.
Stanování předčilo moje očekávání, bylo tam super, ve stanu se mi moc líbilo, akorát jsem se trošku divila, že mamka s taťkou nesdílí moje nadšení dovádět ve stanu i přes den. Prý je tam strašné horko, věřili by jste tomu, že je rozhodí taková prkotina? Tak jsem se na ně vyprdla a občas si utekla do stanu pohrát sama. Jinak jsem byla celý den venku, měla jsme tam bazének, takže jsem se před stanem koupala, dívala jsem se, jak babička hraje v tělocvičně badminton, chodila na procházky a výlety, večer se koupala ve vaničce na prádlo, ale hlavně, měla jsem tam „Šálinku“. Ta se mi tak moc líbila, že jsem se od ní nehnula na krok. Mamka se na mne občas i zlobila a říkala, že Šárinku nenechám chvilinku na pokoji, ale když mně se strašně moc líbila a krásně si se mnou hrála. A to už při tom byla veliká, úplný dospělák. A stejně byla úžasná. Byla s námi i ve velikém bazénu, kam jsme se jeli s babičkou, mamkou a s taťkou koupat. To bylo konečně pořádný koupando, ne jako v tom mém malinkém bazénku. Byla jsem v bazénu s babičkou, taťkou a Šárinkou, mamka nás chudák fotila ze břehu, ani vykoupat se nemohla. Taťka mi ale prozradil, že se maminka nechce koupat, kvůli Amálce. Asi se Amálka bála do toho velikého bazénu. Budu jí muset domluvit, až konečně z toho bříška vyleze.
Týden stanování utekl jako voda a taťka se strejdou Ládíkem začali bourat náš stan. „Né stan, nééé“, skoro jsem plakala, chtěla jsem ještě stanovat, ale odjížděli už všichni, takže jsme museli jet také domů. Naštěstí jsme šli v Sedlici ještě popřát sestřenici Nikolce k narozeninám, takže jsem během chvilinky na svůj splín zapomněla.